Založeno: 24.srpna,l.p. 2011
Podívejte se prosím na Snílkův blog

Kletba vlkodlaka část.1

29. září 2011 v 13:12 | Loki
Lanie se dívala na obzor.Všude všechno kvetlo,tady to měla nejraději.Bylo jí deset a šíleně milovala lesy,řeky a hory.Velký povrch Morridny taky lesy tvořily.Byla nedaleko svého domečku na stromě,kde byla vždycky,když ji něco trápilo,nebo chtěla být sama.Maminka jí umřela před dvěma lety,táta před šesti,sotva si ho pamatovala a zbyl jí už jen šesnácti letý bratříček Enlin a čtrnácti letá sestra Vella.Ti to s výchovou malé nezbedné sestřičky neměli lehké,zvláště když jim vždycky někam utíkala.Žili ve větší vesnici Bereth,kde měli největší chuť Vellu upálit pro čarodějnictví,přesto že Vella nebyla čarodějnicí, měla jen vlnité krásné rusé vlasy a modré oči,které vzbuzovaly závist.Díky bohu Laniinu drahou sestřičku chránil právě Enlin, který zastával jak práci živitele a milovaného bratra,tak i ochránce,někoho,komu se člověk může svěřit a zábavného společníka.Lanie ho ale vídávala míň a míň,protože častěji a častěji byla v Temném lese.Všichni říkali,že je v něm jenom zlo, ale Lanie si říkala,že to tam je nádherné i tak.Sedla si na trávu.Brzy bude soumrak.Tuto dobu milovala Lanie nejvíc.Tma a měsíc.Krása.V tomhle lese prý žili vlci.Laniina nejoblíbenější zvířata.Vlky obdivovala, přestože to právě roztrhali jejího otce.Přesto že to právě oni zabili jejího milovaného tátu.Vstala.Půjde se ještě projít.Zmizela mezi stromy.

"Vello,nevíš,kde se zase toulá Lanie?Už by měla být dávno doma!"Enlin měl jako vždycky o sestřičku strach.
"Asi před třema hodinama si odešla hrát,ještě se nevrátila.Nevím,kam ale šla!"Enlin pozvednul oči v sloup.Bože můj. Povzdechnul si.Zase ji bude muset hledat!To je utrpení.Dneska musel dávat pozor zejména na Vellu,protože sousedi kolem ní zase obcházeli s pochodněma za dne.
"Zůstaň tady,musím ji najít!Zase se určitě namočila do nějakého průšvihu!"

Lanie byla v lese až do noci,protože zabloudila.Mezi větvema poletoval sýček a výhružně houkal."Vello!Enline!"volala Lanie poděšeně,motala se stále dokola a když nemohla najít cestu pryč,tak plakala.Nedaleko se ozvalo výhružné vytí vlka.V černém křovisku se cosi hnulo.Tráva šuměla a v křoví se objevily černé vlčí oči.V Lanii by se teď krve nedořezal.Na mýtince se teď ten vlk objevil.Byl obrovský a černý,byl velký jako člověk a kdokoli by řekl,že taky tak vypadá.Lanie vykřiknula a utíkala.To ale neměla dělat.Jen hlupák utíká před vlkem.Ohromné zvíře běželo okamžitě za dívkou.Jediným skokem ji přeskočil a zastoupil jí cestu.Cenil na ni ostré tesáky a zařval.Lanie upadnula na zem.Křičela o pomoc jako pominutá,ale nadarmo-nikdo tu nebyl.A vlk skočil.S kvikotem dopadnul na zem.Před Lanií stál s bojovným zábleskem v očích a s dlouhou holí v ruce Enlin.
"Drž se za mnou!"křiknul na sestru mladík a s hrůzou sledoval netvora,který vstával ze země.Chvíli hleděl do Enlinovích očí s hněvem a potom po něm skočil.Dostal zase zásah holí do čenichu.Ale netvor se jen tak nevzdával.Znovu chvíli čekal a znovu skočil-tentokrát střed hole směřoval přesně do vlčí tlamy.Než se Enlin nadál,vlk scvaknul zuby a hůl byla vejpůl. Dopadnula na kamenitou zem.Nad hlavou se jim rýsoval hrůzný úplněk.Vlk vítězoslavně zavyl a znovu po Enlinovi skočil. Enlin si kryl hlavu paží.A potom ucítil strašlivou bolest.Vlk ho kousnul do pravé paže.Vykřiknul bolestí.Lanie si zakryla oči. Panebože!
KONEC ČÁSTI 1.

AÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 10. listopadu 2011 v 22:56 | Reagovat

Myslím, že není dobré toho vyhrknout na čtenáře ze začátku tolik, zahltíš ho informacemi, které se nezapamatuje. Zvolni tempo.

Mimochodem, za tečkou a čárkou se píše mezera. :-)

2 pribehyaniamarti pribehyaniamarti | Web | 11. listopadu 2011 v 8:21 | Reagovat

[1]:asi tě chápu.......to víš,je to ale má druhá povídka,takže co se dalo čekat? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama