Založeno: 24.srpna,l.p. 2011
Podívejte se prosím na Snílkův blog

Laurella část.3

7. září 2011 v 14:31 | Loki
"S radostí!"zasyčel Daji a znovu se tu objevila ta nepříjemná situace-znovu proti ní stanul s mečem,ale přidali se k němu zbýlý dva.Tentokrát to Laurella čekala a začala utíkat ulicí pryč.Kde je Ney,když ho potřebuje?!Začala se skupině ztrácet, když zakopnula o kámen a tvrdě sebou plácnula o zem.Sedřela si lokty a asi si něco udělala s kotníkem.Nemohla se dostat na nohy ani za boha.Muži se blížili velice rychle a už neměla šanci utéct.
Nechci umřít!Ještě ne!
Otočila se k přibýhajícím nepřátelům a z neznámého důvodu natáhnula k nim ruce.Ulici zalilo oslepující světlo.S hrůzou si uvědomila,že paprsky jasně bílého světla vychází z jejích dlaní."Co to ksakru..........?!"uslyšela ze světla,kde se nejspíše motali ti nepříjemní chlápci.Bílá kočka,která běhala po střechách,kvůli oslnivému světlu spadnula Laurelle omráčená přímo do klína.Světlo brzy ustalo a muži,společně s toulavou kočkou,se vzpamatovali."Útěk!"vykviknula Laurella a rychle se opřela o stěnu,aby mohla vstát.I tak jí to šlo těžko,ale podařilo se jí na nohu vydrápat a běžet.Zděšená kočka se jí s mňučením držela drápy za rameno,zbytek kočičího těla za Laurellou bezmocně vlál,jako bílý prapor."Je to čarodějnice!Musí to být čarodějnice!"ozvalo se ještě daleko za ní,ale potom hluk utichnul a Laurella se ocitnula v bezpečí,schovaná u dveří jednoho domu."Tady mně nenajdou.Co to vlastně bylo,ten bílý záblesk?!"kočka na ni upřela své zelené oči,které přímo říkaly:"A jak to mám jako vědět?!JÁ kvůli TOBĚ sletěla ze střechy,ne TY kvůli MĚ!""No jo,máš pravdu,kočko.Nemáš hlad?"kočka se na ni zadívala a Laurella okamžitě věděla,že ano."Měla bych pro nás něco ukrást,ale trh už skončil..........takže budeme muset do hospody."kočka se na ni podívala upřímně zděšeně.Proboha,co to ta holka říká?!!
Laurella se podívala na vývěsní ceduli a polkla.HOSPODA U UTOPENCE měla skvělou polohu-hned za ní tekla půvabná řeka plná otrávených ryb.Hospoda měla otevřeno i večer,24 hodin,7 dní v týdnu a hostinský byl Laurellin starý známý- před pěti lety ještě kradly spolu na stejné ulici.Hostinský sice zmněnil působiště,ale kapsářem být nepřestal.Kde mohl, tam šidil jak straka a zastával i místo vyhazovače-hosti střízlivý bez peněz na ulici,hosti opilý bez peněz do řeky.Laurella osobně tohle místo moc ráda neměla,ale bylo to nejlepší místo,kde trošičku někoho zkásnout bez toho,aby ji vyhodili za zbytek toho, co dříve bývalo límcem.Na zašlém okně s výhledem do průjezdu trčel květináč s pomněnkami jako špatně zaryté vidle v hnoji.Kočka se Laurelle krčila pod blůzkou a občas nedůvěřivě vystrčila hlavu jako periskop.Laurella vkročila do hospody a ovanula ji dost známá a opojná vůně připálené večeře.Lokál byl prázdný,u výčepu stál tlustý hospodský a čistil poplivanou utěrkou korbele,nápadně podobající se lebkám.Místnost plnou rozmlácených stolů osvěcovalo jen pár svíček. Hostinský měl lysou hlavu,dobrotivé šedé oči a "vepřový obličej".Byl tlustý a kolem pupku měl ovázanou skoro černou zástěru."Vida,vida!Laurello,stará kamarádko,posaď se,proč jsi přišla?""Kde jsou všichni?"zeptala se Laurella a hospodský chladně odpověděl:"Doma,došlo pivo.Co si přeješ?""Nemáš něco k jídlu?""Mno,mohl bych ti upéct tu pěknou kočku,co jsi sebou přinesla....."kočka zaprskala."Ne,to je moje kočka!""Nevěděl jsem,že máš kočku.No,měl bych tu už jenom to jídlo, co Lisei připravila k obědu,ale předem tě varuji,ten kapr se nechal ulovit nějak snadno.""Já to risknu.Snad bude dost velký i pro kočku."Hostinský se odkolíbal do kuchyně a Laurella mu stihla sebrat z poličky měšec,který sloužil jako kasa a podle vzhledu jako kapesník zároveň.Nonšalantně se posadila k jednomu stolu a nový příživník si lehl na stůl a začal dřímat.Lokál měl jistý půvab,který dokázal vyčarovat jen on-nic nedovedlo tak nepředstavitelně páchnout.Pod pultem se líně válel hospodský vořech Besph,který vypadal jako kólie křížená s mrožem,který se válí na své kře a nehodlá se zvednout.Hospodský miloval psy,zvláště ty,co k němu chodili se ožrat a nechat tam veškeré peníze.Tak Laurella říkala totiž stálým hostům hospodského.Lokálem vedly schody do obytné části,které připomínaly zase naopak dobytčí chlévy. Díky svitu svíc viděla Laurella na obraz nějakého velice ošklivého chlapa s šedými vlasy.Hospodský přišel s napolo uškvařenou rybou."Kdo je to?"zeptala se Laurella,ukázaje na obraz.Hospodský hrdě vypjal hruď a jeho špeky se zhouply. "Moje babička.Užij si tu rybu."Laurella zbledla,když se znovu podívala na obraz-ona BABIČKA měla vousy spletené mašličkami a neúprosně pozorovala oba hosty uhrančivýma očima.Laurella a kočka začaly váhavě jíst,za vyčítavého pohledu hospodského babičky.

KONEC 3.ČÁSTI
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 my-milujeme-andilky my-milujeme-andilky | 31. srpna 2011 v 9:26 | Reagovat

pěkné

2 pribehyaniamarti pribehyaniamarti | 31. srpna 2011 v 9:29 | Reagovat

díky

3 Katka Katka | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 9:29 | Reagovat

strašidelne ale pekne ;-)

4 AranisLea AranisLea | 8. listopadu 2011 v 22:40 | Reagovat

Vousatá babička! No mam dost! Báječný, tohle se fakt nevidí!

5 sisisiska37 sisisiska37 | Web | 14. listopadu 2011 v 15:03 | Reagovat

další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama