Založeno: 24.srpna,l.p. 2011
Podívejte se prosím na Snílkův blog

Prosinec 2012

Další povídka na pokračování, aneb takové klišé jste ještě neviděli...

22. prosince 2012 v 15:06 | Loki |  Hvězda ze severu
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat nějakou povídku na pokračování, ale ještě ji nemám úplně promyšlenou a mě samotné přijde docela naivní. Každopádně první díl by se tu měl objevit zhruba po Novém roce. A prosím, neukamenujte mě, protože je to opravdu HODNĚ naivní a beze smyslu.

Můj rodný kraj

17. prosince 2012 v 8:30 | Loki |  Básničky
Slíbila jsem, že si dám na tenhle měsíc už pokoj s depresivními příběhy a tak jsem napsala tohle. Snad se to bude líbit.

"Požíračka životů"

16. prosince 2012 v 8:30 | Loki |  Krátké povídky
Vím, brzy budou Vánoce a tak vám slibuji, že se budu snažit psát méně depresivnější věci, ale když ono to kolikrát prostě nejde :-) Tenhle článek by měl být poslední depresivní příběh tohoto měsíce.

Sestra pláče a zvony půlnoc bijí

15. prosince 2012 v 8:30 | Loki |  Básničky
Slyším, jak ve městě zvony bijí půlnoc, co tříští sny a ničí naděje,
slyším, jak moje malá sestra v posteli pláče, ale není to proto, že by se jí někdo smál
a nic ji nemůže utišit- ptá se mě, co když nás někdo zabije,
toužím říct, ať se nebojí, ale to bych lhal.
A já nejsem lhář.

Sestřička hledí k obloze a slzy se třpytí v odrazu měsíce,
není to ani týden,
co umřeli nám rodiče,
tenkrát jsme ani netušili, že sami zůstanem.
Já už jsem dospělý, velký bratr a muž, umím bolest a ztrátu nést,
avšak sestřička je jen malý kvítek, který musí mít oporu,
aby mohl kvést
a teď přišla o rodičovskou lásku a podporu.

Muž se zrodil proto, aby ženu, matku a sestry chránil,
musí být silný a dokázat, že nemá strach,
ale ten úděl se těžko plní, když mě takhle osud zradil,
obrátil mé sny v prach-
do náruče mi sestru dal
a řekl mi, abych se o ni postaral.

Sestra stále pláče a zvony půlnoc hrozivou bijí,
na střechu dopadají chladné kapky deště,
které bolest i utrpení snad ve svém nitru skryjí,
a moje sestra naříká a pláče ještě.

Omlouvám se, sestřičko má drahá, nedokážu tě chránit od světa zlého,
jako ochránce jsem zklamal, tak mi to prosím nevyčítej,
lehni si do pelíšku svého,
zavři oči a už prosím neplakej,
protože jinak bych musel plakat i já.

Zvony utichly a sestra usnula do klubíčka schoulená.

Stuha do vlasů

14. prosince 2012 v 8:30 | Loki |  Básničky
Hahá! Ano, je to tak, návrat ztracené Loki! Vím, že to nikoho asi nebude zajímat, ale mám tu pro vás (jako omluvu) krátkou básničku. Užijte si ji.

Moc se omlouvám...

7. prosince 2012 v 11:29 | Loki |  Co se děje........
Moc se omlouvám, ale asi tu týden nebo dva nebudu. Moc prosím,omluvte mě z kontrol SB a nekomentování :-) Děkuji :-)

"Můj anděl s křídly temnými jako samotný hřích"

2. prosince 2012 v 19:07 | Loki |  Krátké povídky
Ahoj.Tahle povídka nemá hlavu ani patu a spadá do "klišé lovestory" (to bych si možná moc fandila),ale je o mé lásce (všichni říkají,že neexistuje,ale to není pravda!),tak prosím buďte shovívaví.Děkuji :-)