Založeno: 24.srpna,l.p. 2011
Podívejte se prosím na Snílkův blog

"Můj mladší bráška"

16. května 2013 v 14:50 | Loki |  Krátké povídky
Nazdárek lidi! Po velice dlouhé době se k vám opět vracím. Nebudu se vymlouvat, že jsem neměla čas, prostě mě už nebaví psát tak, jako předtím (to však neznamená, že končím). No, ale konec rozkecávání a přejděme k věci. Vůbec nevím, jestli bych tuhle povídku měla řadit do "krátkých" (nikdy jsem nic delšího nenapsala), takže doufám, že si to alespoň někdo přečte.


Nesnáším fakt, že mám mladšího bráchu. Už když ho přinesli z porodnice, poznal jsem v něm svého úhlavního nepřítele. Každou chvilku pro nic za nic řval, musel jsem mu přenechat své staré hračky, hlídat ho... a vůbec! Ještě ke všemu s lety se to všechno zhoršovalo... Když začal chodit do školky, pořád jsem se ho musel zastávat...
***
Stará rezavá branka školky po mém vstupu strašlivě zaskřípěla. Učitelka byla s dětmy na zahradě a hrála si s nimy: "Dobrý den, jdu pro bráchu." Žena mě už dobře znala: "Oh, jistě." Rozhlížela se, volala, ale kluk nikde. "Není tu..." hlesla překvapeně. "Já se po něm podívám. Děkuju."
Hledal jsem všude, ale jelikož byla zahrada velká jako kráva, nešlo to zrovna podle mých představ. Až po dlouhé době jsem úplně vzadu u plotu zaslechl povědomý, plačtivý hlas. Bráška! Zoufale se snažil bránit skupině starších dětí, které ho štípaly do tváří a paží a tahaly za světle bloňďaté vlasy. To mě neskutečně vytočilo, takže jsem tam mezi ně vlítnul a zařval jako lev: "Nechte toho, nebo vás zřežu tak, že si nesednete!!" Myslím, že to zabralo. Jak by ne, byl jsem skoro dvakrát větší a starší než oni.
Brácha se mi okamžitě schoval za záda a čapnul mě za nohavici. Trapiči naštěstí měli rozum a vzali do zaječích. "Jsi v pohodě?!" Bloňďák otřeseně pokýval hlavou. Ještě teď se třásl. Pozvedl jsem oči k nebesům a povzdechl si: "Půjdeme domů a stavíme se přitom na zmrzku, jo?" Na to ale slyšel. Přestal se chvět a poskakoval kolem mě jako nezvedené kůzle.
***
Jakmile nastoupil do školy, začal si vyvíjet pár velice nepěkných vlastností- smysl pro zodpovědnost, dochvilnost a pořádek. S tím mě vždycky nehorázně štval... Mamka nám totiž vždycky koncem měsíce kontrolovala pokoje, jestli tam máme uklizeno. Tyto kontroly tradičně končily tím, že jsem dostal vynadáno a musel se chtě nechtě dát do úklidu...
***
"Ne, mami! Nemůžeš to odložit na jindy?!" ze všech sil jsem se snažil odvrátit katastrofu, matka však byla neoblomná a dál kráčila s ledovým klidem k mému a bráchově pokoji. Bloňďatý sourozenec přitom ani nepípl.
Mamča samozřejmě nejprve otevřela mé dveře. Ani ji moc nepřekvapilo, když spatřila špinavé oblečení rozházené po zemi, na stole naskládané štosy papírů, talířů a sklenic a skříň narvanou tak, že její dveře vypadávaly z pantů. "No teda..." Matka nakrčila obočí. Čekal jsem, že mi dá pohlavek, ale ona místo toho rázně přikročila k bráškově pokoji a otevřela. Byl čistý, perfektně uklizený. "Vysvětli mi," zasyčela mamka,"jakto že tvůj mladší bratr uklízet umí a ty ne? Měl bys už konečně dostat rozum, vždyť jsi skoro dospělý!" Nesnáším takovéhle řeči, takže jsem jen cosi zavrčel a chystal se vyrazit ven, když mě brácha popadl za rukáv a tiše řekl: "Já ti s tím pomůžu."
Nenávistně jsem si ho změřil a vyštěkl: "Nedolézej, jo?!!"
***
Po dosažení dospělosti se mi začal do věcí montovat ještě víc...
***
Seděl jsem v hospodě na baru a pil v pořadí pátý pivo. Abych se přiznal, pomalu mi to začínalo lézt na mozek. Nepamatuji si den, kdy bych nebyl alespoň z části nalitej.
"Hej!" Kdosi mnou mírně zatřásl. Pomalu jsem se otočil a zaostřil pohled na toho narušitele. Měl bloňďaté pečlivě sčesané vlasy a nevýrazné světlé oči... musel bych se ztřískat mnohem víc, abych dotyčného nepoznal.
Brácha se přísně zahleděl na prázdné sklenice vedle mě: "Neměl bys tolik pít, slíbil jsi to doma."
Rozesmál jsem se: "Nebuď takový suchar... a dej si se mnou jedno!" Podařilo se mi k němu přisunout flašku, ale on ji odstrčil. Z jeho tváře jsem vyčetl, že sice má pivo rád (nic co bych nevěděl už předtím), ale alespoň někdo z nás dvou musí zůstat střízlivý. "Zvedej se, musíme jít domů."Docela rád bych ho poslechl, ale hned po sesednutí ze židle se mi podlomila kolena a já mohl upadnout, kdybych se včas nezachytil stolu.
"Hmm, takhle to zřejmě nepůjde. Počkej chvíli, pomůžu ti. Na tři- raz, dva, tři!" Brácha mě popadnul pod paží a podepřel. Nikdy předtím jsem si nevšiml, že je o tolik vyšší. Jindy by toto zjištění asi vážně ranilo mou pečlivě pěstěnou pýchu, ale dnes kupodivu ne, protože jsem potřeboval jeho pomoc.
Mladší sourozenec se i se mnou pomalu vypotácel z baru na ulici, vedoucí k našemu domu. "Bože... asi budu zvracet..." zamumlal jsem tiše.
"Opovaž se, nebo tě tu nechám a půjdu pryč!" Pak ale dodal vlídnějším tónem: "Vážně ti je tak zle?" Ublíženě jsem pokýval hlavou, jako malé dítě. (Nevím proč, ale v takovýhle situacích si připadám, jako bych snad já byl ten mladší a nezodpovědnější, což vůbec není pravda!)
Chvíli nastalo trapné ticho, které přerušil až můj nejistý hlas: "Ty jsi... stejně nejlepší bratr pod sluncem..." Bloňďák znejistěl. Nikdy jsem mu nic podobného neřekl (a do budoucna to též neplánuju!) Nakonec se však usmál. Bylo vidět, že ho má slova potěšila, i když jsem je pronesl naprosto opilý.
***
Když se nad tím tak pořádně zamyslím, mít mladšího brášku není vůbec tak špatné...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amanda Amanda | Web | 18. května 2013 v 8:07 | Reagovat

Hmmm, už vidím, jak mě moje mladší ségra tahá z hospody. :-D

Pěkná jednorázovka. ;-)

2 Baielys ( Peťule.S ) Baielys ( Peťule.S ) | 18. května 2013 v 23:08 | Reagovat

Dost slušný. :)

3 Černá Kočka Černá Kočka | Web | 22. května 2013 v 12:41 | Reagovat

To je pěkný a prostě ťuťu :3 Dokonalá povídka, fakt!^^

4 Petha Petha | 9. července 2013 v 20:35 | Reagovat

to je tak strašně krásné! ^_^ já mladšího brášku mám a i když mě občas nehorázně štve, mám ho ráda ^^ nejkrásnější je odstavec "Stará rezavá branka..."ten je fakt nejlepší!! ^^ uplně...awwww :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama